Syn.: Abies abies (L.) Druce, nom. inval., Abies excelsa (Lam.) Poir., Picea excelsa (Lam.) Link, Pinus abies L., Pinus excelsa Lam.
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Roste dnes skoro po celé severní polokouli, ale původní je jen v Evropě a západní Asii. U nás roste na celém území od nížin po vysoké hory, na horských svazích je původní. Na Slovensku je situace obdobná.
Ekologie: Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. Lesnickým hospodařením byl rozšířen i do nižších poloh a na nepůvodní lokality, kde mnohdy vytváří rozsáhlé monokultury, přičemž právě porosty vykazují velkou ekologickou nestabilitu.
Popis: Strom vysoký až 50 m s kuželovitou korunou, v horských oblastech a rozvolněných porostech zavětvenou často až k zemi. Větve jsou mírně vztyčené nebo mírně ohnuté k zemi (u starších stromů), jen ve vrcholových partiích vždy mírně vztyčené, větvičky převislé. Jehlice tmavě zelené, až 2 cm dlouhé. Samčí šištice jsou červené, až 2 cm dlouhé, samičí jsou červené nebo zelené, do 6 cm dlouhé. Zralé šišky jsou hnědé, převislé, až 15 cm dlouhé. Pyl se tvoří od května do června v pravidelných čtyřletých cyklech.
Poznámka: Přirozené monodominantní (klimaxové, zonální) smrčiny se ve střední Evropě vyskytují v nadmořských výškách nad 1100 m n. m., níže pouze na zrašelinělých a inverzních stanovištích; představují proto u nás vzácný ekosystém plně zasluhující ochranu. Vzhledem k téměř stoprocentnímu zastoupení smrku v klimaxových smrčinách nelze kůrovcové gradace, na rozdíl od kulturních smrčin v nižších nadmořských výškách, považovat za důsledek lidské činnosti (třebaže ta zesiluje jejich efekt), naopak jsou nevyhnutelnou, přirozenou, cyklicky se opakující součástí vývoje ekosystému.
Fotografováno ve dnech 12. 5. a 16. 5. 2006 (Česko, Čechy, v Doupovských a Krušných horách).